Dresden International - Barcelona El Prat

Leave a Comment
Budova letište Dresden International. Venku je 16⁰C, poprchává a fouká studený vítr. Vlevo je vidět tubus propojující parkovací dům s budovou letiště.
Drážďanské letiště musíte milovat. Ne, rozhodně – mít dost peněz, tak si něco takového malého postavím pro sebe za domem. Nová stavba, zatím nevyužité první patro a zcela nerušený výhled na dvě (v případě maximálního provozu) až tři letadla zároveň. Osadil bych ho i tou stejnou precizní německou bezpečnostní kontrolou.

Ač jsem neměl na sobě nic kovového, skener stejně zapípal (trochu je podezřívám, že to tak mají seštelované schválně, aby si tu kontrolu užili - tak málo lidí a tolik hraček k dispozici...) Každopádně po dodatečném ručním skenu mé osoby včetně bot se dostává na řadu i můj foťák. Lehce otlučený Canon 60D bezpečák objíždí něčím, co vypadá jako baterka a vydává zvuk jako fén. Pak sejme z přední části nějaký filtr a odejde ho vyhodnotit. Z kontextu mi dochází, že půjde o nějaký skener na drogy nebo výbušniny (nebo si prostě přinesl z domova baterku a dělá si ze mě srandu – no dobře, asi ne. Jsme v Německu...). Trochu znejistím, protože jsem nikdy se svým foťákem nemluvil o tom, jestli náhodou po večerech nehulí trávu nebo nevyrábí bombu. Též mi není úplně jasná smysluplnost drogové stezky z Německa do Španělska (pašovaní bratwursta a jeho bratra sauerkrauta na jih?). Naštěstí je ale všechno OK.

Jej, na letišti je i jedno letadlo :) Všimněte si ohnutých konců křídel nahoru. Boeing je zve Winglety a Airbus zase Sharklety. Přispívají k menšímu víru na konci křídel a k tím snížení spotřeby až o 5% Zajímavé je, že patent je známý asi 90let a do poslední doby je nikdo nevyužíval. Teď se Boeing soudí s Airbusem o to, kdo je "vymyslel". Na fotce je Boeing B737-800 s imatrikulací D-ASXO.
Chodím po hale a čekám na přílet letadla Vuelingu. Přilétá A320-214 s imatrikulací EC-LVB, což je čtrnáct jet starý harcovník, který sloužil pro US Airways a řadu dalších společností.

Vueling je v zásadě nízkonákladová odnož Španělské aerolinky Iberia. V současnosti provozuje 90 letadel a dalších 52 jich má objednáno - jen pro srovnání: národní poklad ČSA má v současnosti 23letadel (včetně sedmi turbovrtulových ATRek) a 6 Airbusů chce co nejdříve prodat. Spíš než areolinie tak ČSA připomínají letecký klub řízený k záhubě vysloužilými politickými trafikanty...

Boarding probíhá klasicky, cestující do zadní poloviny letadla napřed. Pomáhám zmatené spolucestující najít její místo k sezení, které se snažila vyčíst z lístku od bagáže. Je zajímavé, že má ještě starší design letenek, sice ošklivější, ale s podstatnou informací, že pokud letíte jen s ručním zavazadlem stačí online checkin přes web a jdete rovnou do letadla.

Tentokrát jsem provedl upgrade na místo u okénka. Příště asi dojde i na XL místa. Ne, že bych plánoval tolik přibrat, ale prostě mám nevhodně dlouhé stehenní kosti. Na palubě sardinkoidního přískokového evropajetu tak mám kolena zaražená bezpečně do sedačky před sebou. Morální dilema, jestli vynaložit další peníze za úlevu je přesně na hranici dvou hodin letu, kdy to ještě zvládnu. Delší let už bych asi nedal. Na druhou stranu zase poměrně výrazně přispívám ke zvýšení strukturální pevnosti letadla, že.

Zpoždění dvacet minut. Kapitán vypadá tak na osmnáct a má sestřih jako já na fotce z maturáku někdy kolem roku 2000. Vymlouvá se při zdržení na paperwork. To by mě zajímalo, co říkají, když je opravdu nějaký průšvih - "Vážení cestující, omlouváme se za zdržení, právě zjišťujeme jestli vydrží motor celou cestu, nebo exploduje už v půlce." Asi i u toho by bylo nějaké papírování...

Člověku tak nezbývá než sledovat výraz kapitána a s ním diskutujícího servisáka. Letušky a letušák mají totiž profesionální neutrální výrazy už perfektně nacvičené. Stejně s tím nemáte šanci cokoliv udělat, prostě jste na ně odkázáni. Jedinou podporou je, že se kapitán (velmi pravděpodobně) též nechce zabít.

A320 Vuelingu při pohledu z terminálu Barcelona - El Prat. Sluníčko a 27 stupňů.
Zpoždění doháníme bez problémů (přemýšlím jak mají asi nastavené postupy pro takové situace, jestli je cennější propálené palivo navíc nebo včasný přílet, tady evidentně včasný přílet). Při samotném přistání s tím pilot docela sekne na levé kolo.

Výstupní gate je tentokrát poměrně blízko k hlavní budově letiště. I na druhý pohled budova působí dobře, i když už ne tak famózně jako při první návštěvě. Možná je to tím kratším průchodem samotnou halou, nebo už je člověk otrlý.

Při vykládání batohu ze skřínky nad hlavou se mi povedl tak originální pohyb levou rukou, že jsem si zablokoval celou levou horní půlku trupu. S představou, jak chytrý čin to byl a jak bude fajn chodit celý týden po Barceloně jako Quasimodo odkládám batoh na sedačky v hale a volím jedinou rozumnou metodu řešení - čekat, jestli to nějak samo přejde. Přešlo. Asi poprvé v životě tahle metoda zafungovala.

Nový terminál Barcelonského letiště (T1) byl slavnostně otevřen 19. června 2009. Autorem jeho návrhu je katalánský architekt a urbanista Ricardo Bofill (který mimo jiné u nás navrhoval karlínské Corso a současné sídlo nakladatelství Economia). Terminál dnes odbaví přes 70% všech barcelonských letů.

Uvnitř je 258 check-inů, 60 nástupních tubusů, 15 karuselů na bagáž a 24tis. parkovacích míst. Letiště odbavilo za rok 2013 asi 35mil. cestujících (pro srovnání pražské asi 10mil.) Více informací a fotek z interiéru na WIKI.

Praktické informace: Zpáteční letenka s Vuelingem z Drážďan do Barcelony (jen s jedním ručním zavazadlem do kabiny s rozměry maximálně 55x40x20cm a hmotností do 10kg) se dá pořídit do 100 Eur (okolo 2,5tis. Kč) a to při rezervaci cca dva měsíce dopředu. K uvedenému zavazadlu můžete nést ještě jednu malou věc do ruky - např. já zrcadlovku v pouzdře. Parkování na letišti vyjde na týden na 18 nebo 56 Eur (levnější je to parkování venku, ale to bylo už obsazené). Pokud letíte jen takto nalehko nemusíte projít check-inem, ten provedete online a vytisknete si boarding pass už před odletem doma.

0 komentářů:

Okomentovat